Významný český výtvarník, hudebník, performer a pedagog, profesor Milan Knížák. V letech 1990 až 1997 byl rektorem Akademie výtvarných umění v Praze, v období 1999 až 2011 generálním ředitelem Národní galerie v Praze. Jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách významných galerií a muzeí po celém světě…
S uměleckým ředitelem Sklárny Moser Lukášem Jabůrkem.
Jak se podle vás změnil životní styl a s ním interiéry oproti době před půl stoletím, kdy jste vstoupil na uměleckou scénu?
Tak, jak jsem si představoval interiéry a lidi já, asi příliš neladilo s tehdejší módou, která se sice v letech 1967-68 uvolnila, ale byla to příliš krátká doba na to, aby mohlo dojít k podstatnější změně. Nábytek jsem měnil jen barvou a to podobným systémem, jako jsem zacházel s prostorem, obdobně, jako jsem módní kreace realizoval především nůžkami. Většinou jsem používal již existující kusy nábytku a ty jsem provokativními nátěry pozměňoval.
Současní designéři, návrháři nábytku, se často obracejí pro inspiraci do 20. století, období rozkvětu skandinávského designu 50. a 60. let. O čem to vypovídá? Je naše doba málo inspirativní?
Naše doba je málo inspirativní, poněvadž je inspirativní moc. Příliš mnoho snadno dostupných informací vede k impotenci. Mě severský nábytek zajímal málo, ale už v padesátých letech mě okouzlil český kubismus a tak jsem v roce 1971 nakreslil velkou kolekci neokubistického nábytku z níž jsem v té době realizoval jen skříň COCUB. Některé další kusy jsem realizoval později. Hodně návrhů nábytku vzniklo, když jsem byl půl roku ve vazbě na Ruzyni, kde mně strohost cely povzbudila k odvážným tvarovým řešením. Například myšlenka SOFTHARD vznikla právě tehdy.
Nechci říci každý, ale většina lidí chápe věci jako služebníky, tedy i nábytek. Když doslouží, nemilosrdně se s ním rozloučí. Vy naopak mluvíte o nábytku a interiéru, ve kterém žijeme, s velkou pokorou.
Nevnímám v žádném případě nábytek jako sluhy, naopak, jsou to pro mne partneři. To znamená, že si musíme rozumět, musíme si vyhovovat, ale zároveň si musíme v sobě ponechat určitý prvek vzdoru. Židle nám pomáhá, ale zároveň se nám ve všem nepodvoluje. Nemám rád rozbahněná křesla, proměklé gauče. Pro mne je nejdůležitějším kusem nábytku stůl. Vidím jasnou cestu ke stolu od ohniště, které poskytovalo světlo, teplo, potravu, sloužilo jako shromaždiště. Dnes se funkce rozdělily. Teplo nám přichází z radiátorů nebo podlah, vaříme v kuchyni, svítíme pod stropem, ale nakonec se to všechno sejde na stole. Stůl považuji za komunikační centrum, srdce bytu.
Jak jste zařizoval váš vlastní byt, co bylo pro vás podstatné. Upřednostňujete vizuální stránku před praktickou nebo naopak?
Praktické a krásné musí být v rovnováze. V bytě musí být stroje na bydlení, jako jsou kuchyň, koupelna a pracovna a pak letiště pro sny. Ten největší prostor by měl být poloprázdný, aby tam sny mohly dobře startovat. Malé místnosti jsou plné vždycky, i když je v nich věcí málo, proto mohou být plné. Snahy mnoha lidí nechávat malé místnosti poloprázdné a velké zaplňovat, považuji za nesmysl.
V letech 1990 – 1997 jste byl rektorem Akademie výtvarných umění v Praze, vedl ateliér intermediální školy profesora Milana Knížáka, tedy působil na mladé tvůrčí osobnosti, které dnes svou tvorbou ovlivňují prostředí, jež nás obklopuje. Co jste jim kladl na srdce ve vztahu k životnímu stylu?
Aby se nikdy nenechali ovlivnit takzvanými trendy. Ten, kdo následuje nějaký trend, může být přinejlepším druhý. Učil jsem je pokoře k práci i k životu a snažil jsem se jim vysvětlit, že škola hrou je možná dobrá pro děti v první třídě, ale vysoké školy se musí skládat i z prvků, které jsou namáhavé, nudné, obtěžující a také, že škola je jediným místem, kde chyby jsou regulérní. V pozdějším životě jsou chyby drahé a devastující. Učil jsem své žáky, že opravdové vzdělání vede k tomu, že člověk si umí přiznat, že něco neví. Čím jsme vzdělanější, tím více si uvědomujeme, jak mnoho nepoznaného zbývá.
V současnosti spolupracuje se sklárnou Moser. Křišťálové artefakty podle vašich návrhů jsou žádané především mezi sběrateli umění. Co podle vás vnáší sklo do interiéru?
Snažím se, aby mé návrhy přinášely jednoduchost, tedy monumentalitu a vždy nějaké sdělení, které svojí výtvarnou podobou trochu zneklidňuje, vytváří určité napětí, které může vyvolávat představy a sny. Právě sklo, které reaguje na světlo, a to křišťál dělá velmi silně, přináší sebou mimo základní tvar objektu ještě onu hru světel, která je nehmotná. Je to jako kdyby s námi v bytě žila průsvitná víla.
Jaké jste musel překonávat limity v práci se sklem? Co do vaší tvůrčí činnosti přineslo sklo, čím vás překvapilo?
Navrhl jsem dlouho předtím, než jsem se sklem začal pracovat, řadu skleněných objektů. Moserův křišťál je však speciální a má řadu omezení, s kterými mě seznámil umělecký ředitel sklárny Moser Lukáš Jabůrek, za což mu děkuji. Jsem rád za tato omezení, poněvadž mi pomáhají jasně definovat, jak mají křišťálové objekty vypadat. Nemohu říct, že by mě sklo obtížnostmi, které s sebou nese, nějak překvapilo. Překážky mi připadaly a připadají užitečné. Obtížnost je dobrý popud k usilovné práci. Vlastně jsem za obtíže vděčný. Člověk nesklouzne do bezbřehé a levné „kreativity“.
Série váz Softhrad, která vznikla podle vašeho návrhu, má tvarosloví postavené na kontrastu tvrdých a měkkých, tekoucích linií. Toto téma jste zpracoval už v roce 1974 ve formě židle Softhard. O čem vypovídá toto kontrastní spojení?
Již jsem se o tom zmínil výše. Celý můj život je vlastně sofhardový. I já sám si takový připadám. Setkání měkkého a tvrdého vytváří zvláštní napětí, které je energické, ale neagresivní a vyjadřuje vlastnosti skla. Střep je ostrý, ale ohněm změkne. A tak sklo v sobě skrývá obě polohy.
Text: Alena Kodlová, Foto: MOSER
Design Milan Knížák: Fotogalerie
Ve Sklárně MOSER
Prof. Milan Knížák:
Dílo ve sbírkách, výběr:
Památník národního písemnictví, Strahov, Praha ČR
Stadtgalerie Stuttgart, Německo
Museum Sprengel, Hannover, Německo
Silverman’s collection, Michigan, USA
Neuberger Museum, N.Y., USA
Sammlung Feelisch, Remscheid, Německo
Sammlung Ruepp, Remscheid, Německo
Fluxeum, Wiesbaden, Německo
Kunstmuseum Bochum, Bochum, Německo
Kunsthalle Hamburg, Německo
Museum am Ostwall, Dortmund, Německo
Museum fur angewandte Kunst, Vídeň, Rakousko
Galerie B. Rejta, Louny, ČR
Museum Checkpoint Charlie, Berlin, Německo
Uměleckoprůmyslové museum, Praha, ČR
Moravská galerie, Brno, ČR
Museum Narodowe, Varšava, Polsko
Sammlung Ludwig, Cáchy, Německo
Tate Gallery, Velká Británie
Národní galerie v Praze, Praha, ČR
Moderna galerija, Lublaň, Slovinsko
Mudima Foundation, Milán, Itálie
MoMA, The Museum of Modern Art, New York, USA
Museet for Samtidskunst (Museum of Contemporary Art), Roskilde, Dánsko
Museum umění, Olomouc, ČR
Trevi Flash Art Museum (Perugia), Itálie
Whitney Museum of American Art, New York, USA
Museum Huelsmann, Bielefeld, Německo
Samostatné výstavy – výběr
1958 – Kulturní a společenské středisko, Mariánské Lázně
1963 – Malostranská beseda, Praha
– Výstava na zdi, Nový Svět, Praha
1964 – Galerie Viola, Praha
1968 – Fluxus West, San Diego, Kalifornie, USA
1970 – Galerie Art Intermedia, Köln, Německo
1972 – Museum am Ostwall, Dortmund, Německo
1976 – Galerie „A”, Amsterdam, Holandsko
1980 – Some documentary, Galerie Ars Viva, Berlin, Německo
– Galerie “A”, Amsterdam, Holandsko
– Galerie Baecker, Bochum, Německo
– Oldenbourgh Kunstverein, Oldenbourgh, Německo
– Museum Helmstedt, Německo
1981 – Výstava v bytě na Moráni (ilegální), Praha
1983 – Neue Gedanken, Galerie Ars viva, Berlin, Německo
– Galerie Gruppe Grün, Bremen, Německo
– Rank Xerox, Hannover, Německo
1984 – Galerie Baecker, Köln, Německo
– Licht und Raum design, Köln, Německo
1985 – Gallery Camomille, Bruxelles, Belgie
1986 – Gallery UXA, Novara, Italie
– Lauter Ganze Hälften, Kunsthalle Hamburg, Německo
– Softhard, Museo Alchimia, Milano, Italie
– OEKBZ, Köln, Německo
1987– Galerie Potocka, Krakow, Polsko
– Liget galerie, Budapest, Maďarsko
– Kleider auf dem Körper gemalt, Sprengel Museum, Hannover, Německo
– Burning mind projects, Galerie Wewerka, Hannover, Německo; Museum Bochum, Německo
– Dokumentace, Kulturní dům Blansko (po 3 dnech zakázaná)
1988 – Návrhy na dostavbu Staroměstské radnice, VHMP, Praha
– Trochu architektury, Kulturní středisko Opatov, Praha
– DAAD Galerie, design, Berlin, Německo
1989 – Documentace, ZSVV, Košice, Slovensko
– Milan Knížák 1953-88, Dům umění města Brna, Brno
– Milan Knížák, Preunschen, Německo
– Arbeiten 63-89, Ed Hundertmark, Köln, Německo
– Galerie La Coupolle, Neu Isenburg, Německo
1990 – Galerie Hlavního města Prahy
– Galerie Beneditka Rejta, Louny
– Galerie 4 (fotografie), Cheb
– Prašná brána, Praha
– Holešovická tržnice, Praha
– Prodomo (design), Wien, Rakousko
– Galerie Baecker, Köln, Německo
– Galerie Hlavního města Bratislavy, Slovensko
1991 – Neo-Knizak, Museo Mudima-Foundation, Milano, Itálie
– Galerie umění, Nové Zámky, Slovensko
– Ghislave Gallery, Paris, Francie
– Galerie Baecker, Köln, Německo
– Fluggefühl, Schloss Solitude, Stuttgart, Německo
1992 – Něco, Galerie U bílého jednorožce, Klatovy, KASS Mariánské Lázně, X-centrum Plzeň, Povážská galerie Žilina, Slovensko
– Das geküste Haus, Ruine der Künste, Berlin, Německo
– UFO-OFU, Galerie MxM, Praha
– North Scholl of Art, Adelaide, Austrálie
– Double compositions, Galerie Gelbe music, Berlin, Německo
– Erotic drawings, Polské kulturní středisko, Praha
– Kašlu na vás chci bejt pták, Museum Olomouc
1993 – Micro hall art Center Literatorium, Edeacht-klein Scharrel, Německo
– Milan Knizak-objekte, skulpturen, Gallerie Traklhaus, Salzburg, Rakousko
– Hrad v hradu, Sovinec
– BMC, Galerie MxM, Praha
1994 – Dialogue, Liebliche Trauma, Reichstag Berlin, Německo
– Zmatené obrazy, AVU Praha
– Obrazy větších formátů, Třinec, Český Těšín
– Bez názvu, Foyer divadla, Kolín
1995 – Stůl jako obraz, obraz jako stůl, Galerie Genia Loci, Praha
1996 – Nový ráj, Výstavní síň Mánes, UMPRUM museum, Praha
– Trosky nového ráje, Galerie Genia Loci, Praha
– Nový ráj, TV klub a haly; Galerie Ranný Architects, Praha
– Nový ráj, design a móda, Galerie moderního umění Hradec Králové
– Nový ráj, Hrad Bítov
– Bez důvodu, Centrum kultur a vzdělávání v Ostravě
1997 – Nejistý pohled, Galerie Caesar, Olomouc
– Skrytá originalita, Galerie Kramář, Praha
– Pokus o konvenci, Galerie Malovaný dům, Třebíč
1998 – Betonové sochy pro exteriér, eden CONCON’ 98, Veletržní palác, Praha
– Van Gogh’s dream and a few sculptures, Damascus, Sýrie
– Prázdniny s vetřelcem, Galerie V. Špály, Praha
1999 – Obrazy-objekty, Galerie Prostějov
2000 – Vzpomínky na vzpomínky, Galerie 761, Ostrava
– Weiche Schatten, Tschechisches Zentrum, Berlin, Německo
– Hommage a Wolf Vostel, Wewerka Galerie Berlin, Německo
– Milan Knížák, Galerie města Blanska, Blansko
– S radostí nikam, Galerie Mánes, Praha
– Dokumentace, České centrum, Moscow, Rusko
– Milan Knížák, Zámek Fryštát-Karviná
2001 – Zaproszenie na wystawe prac Milana Knížáka!, Palac Gorków Muzeum Archeologiczne, Poznan, Polsko
2002 – Milan Knížák, Basilika St. Gereon, Köln, Německo
– Drobnosti, Galerie JCM, Zámek Dobříš
2003 – Slečny z mé hlavy, Výstavní síň Mánes, Praha
– Es ahnelt der Mathematik, Kunstforum beim Rathaus, Hallein, Rakousko
2004 – Milan Knížák, Art Scarpulin, (13.5.-27.5.), Merano, Itálie
– Milan Knížák, Egon Schiele Art Centrum, (září-leden 2005), Č.Krumlov (módní přehlídka 3.12.04, Koncert Apollo)
– Milan Knížák, výbor z díla, Prácheňské muzeum, Písek (5.10.-31.10.2004)
2005 – Jsem i krajinář, Městské muzeum v Nové Pace. Pořádáno v rámci X. ročníku Festivalu Muzika Paka (28.5.-6.5.)
– Milan Knížák, Moravská galerie v Brně (23.6.-9.10.)
– Krajiny, Galerie bří Špillarů, Domažlice (8.9.-31.10.)
– Naruby je nalíc, Městská galerie Špejchar (15.11.-10.12.) Chomutov
2007 – Západočeská galerie Plzeň (6.9.-4.11.), Plzeň
– Výstavní síň Mánes (1.12.-311.12.), Praha
2008 – “Za všechno můžu já”, Vrchlického divadlo, Louny (4..3.-29.4.)
2009 – “Marťan v Ostravě”, Galerie Beseda, Ostrava (18.6.-31.7.)
2010 – “Van Goghův sen”, Muzeum Semily, duben
2011 – Thing/Thought: Fluxus Editions, 1962-1978, MoMA, NY, USA
Studium:
-1946-1954 Základní a střední škola – Mariánské Lázně
-1948-1956 Základní hudební škola v Mariánských Lázních (obor klavír, trubka, později v Praze 1 rok studium hry na kytaru)
-1954-1957 11letá Střední škola s maturitou, Planá u Mariánských Lázní
-1957-1958 Vysoká škola pedagogická v Praze (studium nedokončil)
-1958-1959 Přípravka na AVU při Střední výtvarné škole v Praze 10 (studium nedokončil)
–1963-1964 Akademie výtvarných umění v Praze (studium nedokončil)
–1976-1977 Matematicko-fyzikální fakulta UK v Praze (studium nedokončil)
-1997-1998 Doktorandské studium, AVU v Praze
Učil a přednášel:
– University of Kentucky, Lexington (přednášel), 1969, KY., USA
– UCLA Los Angeles (přednášel), 1969 CA., USA
– HfBK Hamburg (přednášel),1983, Německo
– Profesor International Sommerakademie, 1987, 1990, 1993, 1996, 2003, 2007, Salzburg, Rakousko
– Rektor Akademie výtvarných umění v Praze 1990-1997
– Profesor Intermediálního ateliéru AVU v Praze od 1990
– Profesor Sommeracademie 1991, Berlin, Německo
– Vitra museum, Workshop 1991,1992, Weil am Rhein, Německo
– Profesor Summerakademie Gomera, Kanárské ostrovy, 1995,1996,1997
– Sommer Workshops (Vitra Desing Museum a Centre Georges Pompidou) 1997, Domaine de Boisbuchet, Francie
– Profesor Ecal école cantonale d’art de Lausanne, 1998, Švýcarsko
– Workshop, Zürich, Švýcarsko
– Rektor ADI (Art & Design Institut), Praha – odešel na vlastní žádost z důvodu neprofesionálního jednání majitele školy
