Autor výroku „Bůh je v detailech“ je možná více známý svými realizacemi ve Spojených státech, jako jsou výškové domy Lake Shore Drive Apartments, skleněný pavilon Farnsworth House, budova fakulty architektury Crown Hall – vše v Chicagu, nebo administrativní mrakodrap Seagram Building v New Yorku. Směrem k modernistické architektuře ale vykročil v předválečném Německu.
Miesovu tvorbu po první světové válce výrazně ovlivnily osobnosti jako Walter Gropius či funkcionalista Le Corbusier. Byl třetím a posledním ředitelem legendární školy Bauhaus, pro kterou na vlastní náklady zřídil poslední útočiště v Berlíně (1932).
Mies usiloval o vytvoření nového architektonického stylu, který by symbolizoval moderní, poválečnou dobu, stejně jako například antika nebo gotika byly vyjádřením své epochy. Jeho architektura je charakteristická minimalistickou nosnou konstrukcí, jež bude v rovnováze s volně plynoucím otevřeným prostorem. Mezi jeho nejznámější stavby patří Německý pavilon na Mezinárodní výstavě v Barceloně z roku 1929 a elegantní brněnská Vila Tugendhat z roku 1930.
Po odchodu do Spojených států se ujal vedení oddělení architektury na Illinois Institute of Technology (zkráceně IIT), kde rozpracoval takzvanou druhou chicagskou školu. Spolu s Le Corbusierem nebo Frankem Lloydem Wrightem je všeobecně považován za jednoho z průkopníků moderní architektury.
Vila Tugendhat
Vzpomínkou na slavnou éru Bauhausu u nás je Vila Tugendhat. V letech 1928 až 1929 ji Ludwig Mies van der Rohe navrhl pro manžele Tugendhatovy. Jde o unikátní umělecké dílo, jež bylo postaveno za pomoci nejmodernějších technologií s využitím ušlechtilých materiálů. Poprvé v dějinách privátní architektury byla ve vile využita ocelová nosná konstrukce v podobě sloupů křížového půdorysu.
Interiér vily Tugendhat: Fotogalerie
